[ Pobierz całość w formacie PDF ]
6 let
za své funk%0Å„ní období pYijalo 316 zákono hluboká pYem%1Å‚na dosavadního právního Yádu pYedstava
pYedstavitelo KS o potYeb%1Å‚ nového práva
v oblasti veYejného práva doalo k úprav%1Å‚ systému veYejné správy (zejména zákon o krajském zYízení),
soudní soustavy, notariátu, prokuratuYe a advokacie (ztratila soukromoprávní charakter)
Vláda
kolegiální orgán v %0Å„ele s pYedsedou, jmenován prezidentem republiky (prezidentem byl zpravidla
nejvyaaí pYedstavitel komunistické strany), v%1Å‚taina %0Å„leno vlády byla %0Å„leny KS
po federalizaci státu vládu eské socialistické republiky jmenovalo a odvolávalo pYedsednictvo eské
národní rady, proto~e republika svého prezidenta nem%1Å‚la
ÚstYední orgány státní správy
dvojího druhu:
§ð orgány v %0Å„ele se %0Å„lenem vlády (zejména ministerstva)
§ð orgány ostatní (podYízené ur%0Å„itému ministrovi nebo ministerstvu)
po federalizaci m%1Å‚ly ústYední orgány jak federace, tak ob%1Å‚ republiky
Národní výbory
od února 1948 o%0Å„iaeovány od politicky nepohodlných %0Å„leno a úYedníko, významnou roli pYitom sehráli
komunisti%0Å„tí %0Å„lenové národních výboro a ak%0Å„ní výbory Národní fronty
po únoru 1948 se prosadilo stanovisko KS národní výbory jsou nositelem a vykonavatelem státní
moci v obcích, okresech a krajích a sou%0Å„asn%1Å‚ orgány jednotné lidové správy
Národní Výbory zostávaly tedy sou%0Å„ástí tzv. moci vládní a výkonné ovaem jako lidem volené i lidem
odvolatelné zastupitelské orgány
byly podYízeny Národním výborom vyaaího stupn%1Å‚, vaechny byly podYízeny orgánom moci vládní
a výkonné, zejména ministru vnitra
byly povinny dbát nejen právních pYedpiso, ale i sm%1Å‚rnic a pokyno vyaaích orgáno samosprávná
posobnost tedy zcela zaniká
nyní státním orgánem s územní posobností pro ur%0Å„itý správní obvod (kraj, okres, obec), nikoliv orgánem
ur%0Å„ité územní pospolitosti
1. 1. 1950 vydán zákon zruaeny vaechny pYedpisy o obecním hospodaYení a natrvalo bylo stanoveno,
~e Národní výbory hospodaYí s majetkem státu, jen~ mu byl sv%1Å‚Yen do správy, a ~e rozpo%0Å„tové pYíjmy
a výdaje Národních výboro jsou pYíjmy a výdaji jednotného státního rozpo%0Å„tu
zásadní význam zákon %0Å„. 280/1948 o krajském zYízení, kterým byly:
" zruaeny eská a Moravskoslezská zem%1Å‚ jako svazky lidové správy a zemské národní výbory,
" zYízeny kraje, v krajích vytvoYeny krajské národní výbory a stanovena jejich posobnost i organizace
s tím, ~e pYim%1Å‚Yen%1Å‚ má být vládou upravena i organizace okresních a místních národních výboro
postupn%1Å‚ docházelo ke koncentraci kompetencí Národního výboru vykonávané dYíve zvláatními orgány
(finan%0Å„ní úYady, osv%1Å‚tové rady, orgány akolní samosprávy, ~ivnostenské komory, atd.)
v roce 1953 vaeobecné Yízení Národních výboro vyjmuto z posobnosti ministra vnitra a Národní
výbory byly podYízeny pYímo vlád%1Å‚
od roku 1954 postavení Národních výboro ústavn%1Å‚ nov%1Å‚ upraveno: výraznou zm%1Å‚nou monopolitní
pojetí Národního výboru jako orgánu státní moci a správy bylo nahrazeno vnitYním roz%0Å„len%1Å‚ním na:
" orgán státní moci (Národní výbor jako zastupitelský sbor)
" výkonný orgán Národního Výboru jako~to orgány státní správy (rada volená Národním Výborem,
odbory a správy slo~ené z profesionálních zam%1Å‚stnanco)
pro výkonné orgány platila zásada tzv. dvojí podYízenosti:
" vertikální pYísluaným vyaaím orgánom,
" horizontální podYízenost Národnímu Výboru
pravomoc Národních výboro vydávat obecn%1Å‚ závazná naYízení (místní právní pYedpisy) byla rozaíYena
na vaechny pYípady, kdy to bylo tYeba k pln%1Å‚ní jejich úkolo
v roce 1960 pYijata nová ústava nová zákonná úprava
76. Národnostní problematika v letech 1945 1946
problematika odsunutí N%1Å‚mco, prosazovali to zejména pYedstavitelé domácího odboje
1. fáze tzv. divoký odsun s N%1Å‚mci bylo %0Å„asto krut%1Å‚ zacházeno
2. fáze odsunu u~ probíhala pod mezinárodní kontrolou
po skon%0Å„ení odsunu zostalo v republice asi 185 000 N%1Å‚mco
dnes se odsun prezentuje jako msta, kde se uplatnil princip kolektivní viny
Benea a komunisté ale prosadili, ~e se nemá postupovat nacionalisticky, ale z odsunu mají být vylou%0Å„eni
ti, kteYí se aktivn%1Å‚ zapojili do protifaaistického odboje (dokazní bYemeno bylo na stran%1Å‚ obvin%1Å‚ného)
otázka echo a Slováko: spory se týkaly zejména postavení a kompetencí slovenských národo (nebylo to
stanoveno v Koaickém vládním programu)
zpo%0Å„átku SR fungovala jako federativní stát
byly uzavYeny tzv. Pra~ské dohody vymezovaly kompetence
první dv%1Å‚ upravovaly pom%1Å‚r mezi ústYedními orgány a slovenskými národními orgány
tYetí dohoda omezovala pravomoci slovenských národních orgáno a stav%1Å‚la je pod pYímou kontrolu
ústYedních orgáno (zejména vlády)
[ Pobierz całość w formacie PDF ]